|
|
|
|
Historie Luftwaffe
Vytvoření
vojenského letectva v počtu zatím 18 200 mužů bylo oznámeno v roce
Již v té
době uvažovalo Německo o válce, jejíž páteří mělo být
letectvo a mechanizované pozemní jednotky. Po roce 1936 se vývoj Luftwaffe
obrátil k výraznému technickému růstu, jehož výsledkem byly nové
jednoplošné stíhačky a moderní bombardéry. Podle německé teorie
"bleskové války" bylo vyráběno několik typů ve velkých
sériích. Tyto masově nasazené stroje měly ničivými útoky
podporovat postupující tankové jednotky. Významnou
zkouškou pro německé letectvo byla účast ve španělské občanské
válce v letech 1936 - 1939. V legii Condor, která byla složená z průzkumné,
stíhací a bombardovací perutě, protiletadlového dělostřelectva
a pozemních jednotek, mohly být vyzkoušeny nové taktické postupy a typy
letadel.
V roce 1938
byla Luftwaffe již obrovskou silou s 3 000 letadel a 214 500 muži. Bojové
letectvo spadalo pod 5 územních leteckých velitelství, za války přejmenovaných
na letecké flotily. Plán z počátku roku 1939 počítal s dalším růstem
Luftwaffe, jejíž dvě třetiny měly být tvořeny bombardovacími
jednotkami. Plán však nebyl nikdy splněn, jelikož začala druhá světová
válka.
"Stuky" Na začátku
války byla většina prostředků věnována na doplnění
existujících jednotek, z nichž se většina účastnila polského tažení,
které začalo ráno 1. září
BF-109 V obrovském
Rusku se nedostatky bleskové války projevily v daleko větší míře
a přes počáteční kvantitativní (část sovětského
letectva byla zničena ještě na zemi) i kvalitativní převahu
muselo Německo za rychle získaná území draze platit. Postupně
musela začít modernizace letadel, docházelo k vyřazování již
nevyhovujících strojů a nahrazování novými typy.
Me 109 Jak válka
pokračovala začali být problémy i s protivzdušnou obranou Říše,
která byla tvořena převážně protiletadlovým
dělostřelectvem a stíhací složky tvořily pouze menší
část, protože většina letounů byla soustředěna na východní
frontě. Od roku 1941 dochází k posilování a reorganizaci stíhačů,
přičemž vznikají denní i noční jednotky, později
zformované do letecké flotily Reich. Na přelomu roku
V roce 1943
na západě již nedokázala Luftwaffe odolávat úderům spojeneckých
bombardérů, protože byl nedostatek stíhaček, jejichž výroba
dostala jednoznačnou prioritu až v roce 1944, kdy dosáhlo Německo výroby
nejvyššího počtu bojových letadel, z čehož přibližně
40% tvořily stíhačky. Spolu s průzkumnými, dopravními, školními
a pomocnými stroji to čítalo 40288 letadel za rok.
Me 163 Porážku
nemohlo odvrátit ani nasazení reaktivních letadel (raketových Me
163, proudových Me
262 a He 162) či jiných tajných zbraní (bezpilotní letouny
V-1, protiletadlových raket, řízených bomb a operačních raket
V-2).
V-2 Za celou válku bylo vyrobeno přibližně 120 000 německých letadel. Během války jich však bylo 116 000 zničeno. Řada projektů výrazně předběhla svou dobu a stala se předlohou pro spojenecký poválečný výzkum. Jednalo se hlavně o nové palubní radary, reaktivní letadla, zavádění vystřelovacích sedaček, studie samokřídel, šípovitých křídel, ale i měnitelné geometrie křídel.
He 162
ME-262 SCHWALBE Hodnosti
německého válečného letectva - Luftwaffe : Hodnosti mužstva : Flieger Poddůstojnické hodnosti
: Unteroffizier
(Rotný) Důstojnické hodnosti : Leutnant (Poručík)
|
